Z azylového domu podnikatelkou.

Můj příběh začal asi před 15 lety, kdy jsem se po manželově smrti přestěhovala z malého městečka na Šumavě do Plzně. Zde jsem našla práci i podnájem, ve kterém jsem měla v úmyslu bydlet až do doby, než se prodá chalupa po manželovi a já si koupím vlastní bydlení. Chalupa se prodala za 2 roky, já si koupila malou usedlost nedaleko Plzně a chystala se ji renovovat. Protože jsem v té době byla tichá, nenápadná a introvertní myška, neznala jsem moc lidí kolem sebe a tím pádem narazila na podvodnici, která mě rafinovaným způsobem okradla nejen o úspory, ale i o peníze získané z banky určené na rekonstrukci usedlosti. Z renovace tím pádem sešlo a usedlost jsem musela prodat hluboko pod cenou za kterou jsem ji koupila. Zůstala jsem bydlet v podnájmu. Díky Bohu jsem ještě měla práci a pravidelný příjem, ze kterého jsem mohla platit všechny účty a složenky. Jak šel čas po několika letech ve fabrice kde jsem pracovala přijali nové zakázky a kvůli nim změnili výrobní postupy. Všechno se začalo dělat ve stoje. Jsem od narození mírně postižená - mám vrozenou vadu kyčelních kloubů, proto si musím vybírat zaměstnání, kde mohu pracovat v sedě. Proto, když ve fabrice změnili výrobu, musela jsem po pár měsících neúspěšného hledání jiné pozice tento podnik opustit. V tu dobu se mi dostala do rukou křesťanská knížka " Proč tu vlastně jsme". Motivovaná touto literaturou jsem se začala modlit k Bohu, aby mi ukázal mou cestu životem a mé poslání na tomto světě. Čemu se mám věnovat, jakou práci dělat , jak mohu sloužit Bohu i lidem. A Bůh tenkrát začal jednat. Novou práci jsem našla v úplně jiném oboru, než jsem pracovala do té doby. Bylo to v obchodě. I když jsem měla ze začátku jisté obavy, že to nezvládnu, stala jsem se pokladní v hypermarketu. Nejdříve jsem pracovala brigádně, abych si tu práci vyzkoušela. V tu dobu ale náhle přišla ekonomická krize a já byla mezi prvními , kdo pocítil na své vlastní kůži její neblahý dopad. Ze zaměstnání mě propustili.

Nastala dlouhá doba soužení, probdělých nocí a pláče. Nezvládala jsem platit podnájem a ocitla se na ulici. Přátelé z církve mi nabídli a zařídili bydlení v azylovém domě Naděje v Plzni. Tady jsem s přestávkami bydlela asi 5 let. Po nějaké době jsem sice práci našla v chráněné dílně pro invalidy, ale za peníze, které mi nestačily na pronajmutí si nového bydlení. Podnikání jsem na čas musela přerušit. I když bylo toto období hodně náročné na psychiku, nikdy jsem "nehodila flintu do žita" .Volný čas jsem trávila v místní knihovně, kde za celoroční poplatek jsem měla každý den přístup na internet. Ten jsem využila na vzdělávání v osobním rozvoji. Naučila jsem se mnoho věcí o podnikání a marketingu na internetu. Sledovala jsem nové trendy v online světě a učila se obchodovat.

Už po sametové revoluci jsem koutkem oka pošilhávala po živnostenském listu. Protože pocházím z chudé rodiny a úvěr na rozjezd podnikání jsem si brát nechtěla, řešila jsem podnikání na částečný úvazek jako vedlejší činnost. Spolupracovala jsem s různými společnostmi formou MLM v oboru zdravé výživy a doplňků stravy. Všechny tyto pozice mě naučily jak jednat s lidmi, jak jich oslovit a nabídnout svou pomocnou ruku při řešení jejich zdravotních problémů. Co bylo ale v můj neprospěch byla skutečnost, že jsem byla osamělá, měla málo přátel a tím pádem i zákazníků. Tradiční seznam potencionálních zákazníků, který mi navrhovali mí sponzoři nefungoval, protože své rodinné příslušníky a spolužáky jsem zanechala na Slovensku, odkud původně pocházím. V Čechách jsem trvale už od roku 1994 a všechny vazby ze Slovenska se zpřetrhaly. Zlom v získávání nových kontaktů nastal až v době, kdy jsem pronikla do tajů on-line podnikání a internetového marketingu.

V současné době se můj život stabilizoval. Bydlím na podnájmu, mám stálou práci na částečný úvazek a ve volném čase se věnuji podnikání.